Křenovice-historie

Křenovice leží v rovině na pravém břehu řeky Hané 4 km jihozápadně od Kojetína na silnici z Kroměříže do Vyškova. V obci nikde není starobylý hanácký grunt nebo žudr či besednice. Všechno má jednoduchou účelnost, značící ale i jistou zámožnost obyvatelstva. Od roku 1976 byly Křenovice částí Kojetína. Od komunálních voleb v roce 1990 jsou opět samostatnou obcí. Výměra obce je 900 ha v nadmořské výšce 202 m.

Nejstarší zmínka o Křenovicích je z let 1320 až 1322, kdy polovinu vsi prodal Záviš z Potštátu olomouckému arcibiskupovi Konrádovi. Ten ji odkázal poslední vůlí (roku 1326) metropolitní kapitule u sv. Václava na hradě olomouckém. Ta ji postoupila dalším. Roku 1375 užívala jí již kapitula sama. Zadávala ji, ale její důchody věnovala střídavě kanovníkům. Koncem 14. století za domácích válek markrabat Jošta a Prokopa druhý z nich a jeho straníci statky kapitulní (Křenovice) úplně zpustošili. Druhou část vsi držel roku 1349 Záviš z Bojanovic a daroval ji olomoucké kapitule, což přijal děkan kapitulní Orbzín a prohlásil ji svým vlastnictvím. Postupně se majitelé měnili až roku 1406 byla celá dědina sloučena se statky olomoucké kapituly až do jejího zrušení.

Křenovice bývaly přifařeny do Kojetína. Roku 1887 zbudovala si obec nákladem dobrodinců chrám sv. Jana Nepomuckého. Roku 1888 byl založen hřbitov a vystavěna fara na místě chalupy č. 17. Škola zde byla před rokem 1788 v č. 45. Roku 1849 koupila obec palírnu (č. 4) a upravila ji na školu, neboť dosavadní nedostačovala. Roku 1883 byla rozšířena na dvojtřídní a pro ni byla roku 1885 postavena nová školní budova. Byla zde i Hospodářská pokračovací škola chlapecká.

Jihovýchodně od Křenovic je zajímavé hradisko, obehnané na severovýchodě příkrou mezí, od jihu příkopem. Mez byla tři až pět metrů vysoká. Pod ní býval hluboký příkop, v němž se mohl skrýt jezdec na koni. Příkop nechal vybudovat císařský generál Gallas, když zde očekával útok švédského generála Lennaela Torstensona od Tovačova a Horní Moštěnice v roce 1643.

Na svahu pod hradiskem jsou patrné stopy starého osídlení z doby bronzové. Bylo tu vykopáno mnoho střepin z nádob v ruce bez kruhu dělaných, s lesklým grafitovým nátěrem a zdobených ornamentem. Nalezeny byly i pazourkové nože, kamenné sekyrky, brousky, kostěné i parohové nástroje, bronzové jehlice, náramky a jiné ozdoby. V úvozové cestě byla nalezena stříbrná mince císaře Gally. Nálezy svědčí, že zde bylo i sídliště keltské a z doby římské, datované nálezem mince do 3. století před n. l.

Na hřbitově je hrobka rodiny Voždů jako kaple, moderní sloh 19. století.