Uhřičice - historie

Uhřičice leží v jižní části okresu Přerov, na pravém břehu řeky Moravy ve vzdálenosti 20 km od okresního města , 200 m nad mořem,na silnici II/437 spojující Olomouc a Prostějov s Kroměříží a Zlínem. Nejbližší město Kojetín je vzdáleno 2 km, přímé autobusové spojení na Kojetín, Kroměříž, Zlín, Olomouc, Tovačov, Prostějov a ČD z Kojetína na Brno, Přerov, Ostravu.

Řeky Morava, Valová, Boleloucký náhon, Strž a lesní rameno Bečvy spolu se zatopeným bývalým pískovištěm, hájek Čvachůvka se studánkou a lány intenzivně obdělávané půdy dodávají krajině mimořádnou zajímavost. Podle pověsti založil Uhřičice český panovník při válečné výpravě proti Uhrům. Název obce lze vyložit jako "ves lidí Uhříkových".První písemná zmínka o obci Uhřičice se váže k roku 1131, kdy je část obce uváděna jako majetek moravské církve. Roku 1174 daroval celou ves moravský kníže Oldřich biskupskému kostelu v Olomouci. Mlýn se připomíná již v r.1277, škola roku 1450, 1515 a trvale od roku 1643. Za válek Jiřího z Poděbrad obec zpustla ale v roce 1480 je opět uváděna jako osídlená. V roce 1515 bylo v obci 45 usedlých a škola, roku 1767 je uváděno 40 sedláků, 19 chalupníků, mlynář, šenkýř a 5 domkařů. Roku 1830 již 73 domů a 613 obyvatel, r. 1910 je to 116 domů a 749 lidí. V roce 2000 stojí v obci 210 domů a žije 608 obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 918ha 40a 69 m2. Z roboty se obec vyplatila v roce 1785.

Užívání pluhu je zaznamenáno poprvé v roce 1830, kosy 1860, první secí stroj 1874, první mláticí stroj 1878. Živelné pohromy - při požáru v roce 1819 vyhořela celá obec i ovocné sady od vznítivšího se sádla při smažení koblihů.

Povodně bývaly do regulace řeky Moravy časté. R. 1875 zachránili uhřičičtí 21 cigánů před utonutím. Po regulaci Moravy byla část obce zaplavena v r. 1911 a 1997.

Pečeť obce - v 16. Století zobrazovala rádlo , brázdu a nápis "Obec Uhřičice", v 18. stol. nápis "SIGIL COMVITATIS VHRZITZ" a poprsí Jana Křtitele, v 19.století postavu sv.Floriána hasícího oheň.

Zvony - roku 1793 pořídila si obec zvon vysvěcený a pokřtěný jménem sv. Arnošta. Při požáru r.1861 zvon praskl. V témže roce jej obec nechala přelít ve dva zvony menší pojmenované Josef a Marie. Za I. Světové války r. 1917 byl Josef zrekvírován. Menší Marii občané zachránili podplacením velitele rekvizičního oddílu. Zvon Marie byl zabaven za II. světové války ale v r.1946 byl nalezen v Hamburku a vrácen do obce. Mezi tím si ale obec pořídila dva menší a méně kvalitní zvony. Vrácený zvon byl zapůjčen sousední obci Polkovice na kostel. Roku 1998 byl zvon vrácen obci a po opravě byl znovu posvěcen a slavnostně zavěšen na věž radnice.

Památky – socha svatého Floriána - hodnotné barokní sousoší, dílo olomouckého sochaře Antonína Heinze z r. 1742 umístěná na mohutném, reliéfy zdobeném podstavci. Stojí na návsi. Restaurována v r. 1995. Barokní boží muka se zobrazením sv. Floriána a křtu Ježíšova při silnici na Kojetín. Kříže z roku 1797, 1876,1891, 1908. Kamenná busta J.A.Komenského, dílo Jaroslava Úprky je umístěna na budově školy. Technická památka - zhybka, křížení řeky Valové a Bolelouckého náhonu 500 m severně od obce